Zamysleli jste se někdy nad tím, jak velký vliv mají na většinu z nás ostatní? Jak jejich mínění o nás ovlivňuje náš vlastní sebeobraz? Jak oceňujeme sami sebe v závislosti na tom, jak nás vidí druzí? Odkud mnozí z nás odvozují své sebevědomí? Právě od toho, jakýma očima na nás pohlíží a jak si nás cení naše rodina, přátelé, spolužáci, kolegové... Ale obávám se, že právě toto je chyba! Protože někdy stačí jen to, že naše reputace, dosud bez poskvrnky, utrpí újmu ve formě pomluv, stížností na nás apod. - znáte to, lidi občas vypouští o druhých věci, které by je později mohli mrzet, ale ještě hůř, jsou schopni někomu jednou větou nenávratně poškodit pověst či vážnost bez možnosti nápravy, aniž si při tom uvědomí, jaký dopad to může mít na poškozeného. Ona stačí třeba jen pitomá poznámka nepřejícných spolužáků či kolegů ohledně vašeho vzhledu, schopností aj. nebo stížnost vaší matky v širokém kruhu příbuzných typu: "No, víte, s ní jsou pořád jen nějaký problémy, vrací se pozdě večer domů, je nezodpovědná, hádavá, hloupá, líná, nedovede se sama o sebe postarat..."
Lidi většinou věří tomu, co od někoho slyší, aniž by přitom měli nějaký zájem na tom zjistit, jak je to doopravdy. A pokud šiřitel těchto ošklivostí má sám mezi nimi dobrý společenský status, je jasné, že mu lidi uvěří spíš... Chápete, že téhle nálepky, kterou vám nasadili druzí, se nemusíte lehko zbavit? Ale dokazovat jim, že jste jiní, než se o vás říká, případně, že nejste takoví bídáci, je taky nesmysl. Lidé uvěří, jen pokud chtějí a tomu, čemu chtějí uvěřit. Takže vám zbývají dvě věci - buďto se kvůli nim budete stresovat a snažit se, abyste jim dokázali, že jste lepší, že máte vysokou hodnotu a za něco stojíte, nebo se na to vykašlete, zmobilizujete veškeré zbytky hrdosti a řeknete si, že vy nemáte povinnost se někomu zavděčovat a omezíte kontakty s nimi na minimum, nebo je rovnou přetrhnete. Sice vás to třeba nějakou dobu bude mrzet, ale opravdu chcete trpět pověst černé ovce? Vynakládat úsilí na to, aby si ostatní uvědomili, jací jste doopravdy a ponižovat se tím, že jim svým způsobem budete nuceni lézt někam? A doufat přitom, že jednoho dne dojdou zázračného uvědomění a začnou si vás vážit? Ba naopak. Nebudou. Lidé rádi ostatní škatulkují, a pokud si někoho někam zařadí, je pro ně většinou obtížné vyměnit pro vás šuplíček, a co si budeme povídat, jsou i značně pohodlní. Protože i tím, že by byli nuceni přemýšlet o vašem možném přeřazení, uvědomili by si zároveň mnohé o sobě a málokomu jeho ego dovolí uznat, že se v někom mýlil.
Takže co s tím? Vykašlat se na ně! Co si o vás myslí ostatní, je čistě jen jejich vlastní problém! A pokud mají při svém nazírání tak trochu zamlžená sklíčka, ať vás ani nenapadne pokoušet se je mermomocí vyčistit. Začněte si vážit sami sebe, uvědomte si, jak hodnotná bytost jste, zaměřte se na své přátele a ty, kteří vás mají rádi takové, jací jste, a bezpodmínečně vás podporují. Protože právě oni si zaslouží vaši pozornost! Obklopte se nejen pozitivními a podporujícími lidmi, ale zaměřte se i na věci a činnosti, které máte rádi a naplňují vás. Zaměstnejte se a ovedete pozornost od svého červíčka pochybností, který ve vás nahlodává sebedůvěru myšlenkami o tom, jestli jste pro druhé přijatelní takto či onak, nebudete mít tolik času na zbytečné srovnávání se s podle vašeho mínění úspěšnějšími známými a tím, že budete najednou v jednom kole a distancovaní a sami zjistíte, kdo o vás jeví skutečný zájem a neváhá vás kontaktovat osobně, nebo třeba smskou, e-mailem či na facebooku, pokud to vzdálenost nedovoluje. Třeba budete nakonec ještě překvapeni, jakou snahu najednou vaše problémové okolí vyvine, aby o vás úplně nepřišli, pokud vás tedy mají alespoň trochu rádi.
Člověk má právo se svým životem naložit jak chce, tento dar je pouze jeho! Jestli se vám někdo snaží vnucovat vlastní pojetí o vaší životní cestě, ukazuje to jen a jen na jeho vlastní problém! Lidé, kteří mají potřebu druhé kritizovat, shazovat, nic a nikdo jim není dobrý, pokud není podle jejich představ, mívají velmi nízké sebevědomí a bývají plni komplexů či závisti. Nenechme je, aby si léčili své problémy na nás!
Na závěr uvedu pěkný a zcela pravdivý citát od neznámého autora, který koluje po internetu: "Nikdy nedopusť, aby tě ovládali lidé, peníze a minulost!" Byla by škoda definovat se skrze tyhle položky.
2025 ©