Mika Waltari

Napsal Radethe.blogerka.cz (») 3. 11. 2010 v kategorii Osobnosti, přečteno: 1863×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinemika-waltari.jpg

M. se rozhodla přispět na tuto stránku informacemi o jejím oblíbeném finském spisovateli, od ktrého nedávno začala číst jednu knihu za druhou... Takže koho to zajímá, ať si počte.

MIKA WALTARI

Mika Toimi Waltari (19. září 1908 – 26. srpna 1979) byl finský spisovatel, novinář a dramatik. Byl jedním z nejplodnějších finských autorů. Napsal nejméně 29 románů, 15 novel, 6 sbírek pohádek, 6 sbírek poezie a 26 dramat. Podílel se také na tvorbě scénářů pro film a rádio, psal literaturu faktu, překládal a napsal stovky přehledů a článků. Ve světě je nejznámějším finským autorem a jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků.

ŽIVOTOPIS

Mika Waltari se narodil i zemřel v Helsinkách. Ztratil svého otce, luteránského faráře, když mu bylo pět let. Jako chlapec zde zažil finskou občanskou válku. Později šel na přání své matky studovat teologii na Helsinskou univerzitu, ale brzy teologii opustil a přesunul se k filozofii, literatuře a dějinám umění. Promoval v roce 1929.

Během studií přispíval do několika časopisů a psal poezii a hororové příběhy inspirované Edgarem Allanem Poem.

Ve 20. letech se stal vůdčí osobností skupiny „Nositelé ohně“(Tulenkantajat), která se postavila proti dřívějšímu finskému tradicionalismu a propagovala orientaci na moderní evropské proudy.

Svou první knihu Jumalaa paossa vydal roku 1925. V roce 1927 odcestoval do Paříže, kde napsal svůj první román Velká iluze (Suuri illusioni). Roku 1929 se vydal do Istanbulu. O této cestě zanechal svědectví v knize Vlak osamělého muže (Yksinäisen miehen juna).

Roku 1931 se Waltari oženil s Marjattou Luukkonenovou. Později se jim narodila dcera Satu, která se také stala spisovatelkou. Během 30. let byl pod velkým stresem kvůli nespavosti a depresím, což si vyžádalo několik hospitalizací v nemocnici.

Předválečná díla odrážela složitou mezinárodní situaci Finska a odehrávala se zejména v Helsinkách. V roce 1937 napsal svůj první velmi úspěšný román Cizinec přichází (Vieras mies tuli taloon), psychologický román z vesnického prostředí. Kniha byla již několikrát zfilmována a často se považuje za Waltariho vrcholné dílo.

Waltariho první divadelní hra Achnaton, ze slunce zrozený (Akhnaton, auringosta syntynyt) byla uveden roku 1938 ve Finském národním divadle. Potýkal se v ní s námětem ze starověkého Egypta.

V roce 1939 napsal svou první detektivku  Kdo zavraždil paní Skrofovou? (Kuka murhasi rouva Skrofin?), s níž vyhrál severskou soutěž detektivek.

8210745

ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

Během zimní a pokračovací války působil jako novinář a pracoval i pro finskou rozvědku. Pod vlivem událostí napsal knihy Pravda o Estonsku, Lotyšsku, Litvě (Totuus Virosta, Latviasta ja Liettuasta) a Ve stínu Sovětské špionáže (Neuvostovakoilun varjossa). Tyto knihy byly po uzavření míru se Sovětským svazem odstraněny z finských knihoven. Během války napsal i dva historické romány. Příběh o švédské královně Karina Månsdotter (Kaarina Maununtytär) umístil do časů Erika XIV. a příběh z Ruska Tanec nad hroby (Tanssi yli hautojen) do doby cara Alexandra I.

Waltari

PO VÁLCE

Po válce se věnoval zejména historickým románům. V roce 1945 Waltari vydal své nejznámější dílo Egypťan Sinuhet (Sinuhe, egyptiläinen). Příběh lékaře faraóna Achnatona je zasazen do doby vlády 18. dynastie okolo roku 1300 př. n. l.. Odráží ale deziluzi a rezignaci na poválečný stav Finska. Román byl roku 1954 zfilmován v Hollywoodu. Waltari Egypt nikdy nenavštívil.

Roku 1947 se podruhé vydal na cestu do Istanbulu. Z této cesty vznikl cestopis Cesta do Istanbulu (Lähdin Istanbuliin). Cestoval, aby se blíže seznámil s prostředím, kde se stýká evropská civilizace s blízkovýchodní. Znalostí využil vzápětí ve svých románech Krvavá lázeň (Mikael Karvajalka, 1948) a Šťastná hvězda (Mikael Hakim, 1949), ve kterých finský hrdina Mikael zažívá dobrodružství v 1. polovině 16. století nejprve v Německu a potom i islámském světě. Do Istanbulu samotného potom umístil další historický román Temný anděl (Nuori Johannes, 1951), který ale vyšel až roku 1980. Román se odehrává v 15. století těsně před rozpadem Byzantské říše. Na něj navazuje román Pád Cařihradu (Johannes Angelos), který napsal a vydal o rok později.

Další známější historický román napsal roku 1955 — byl jím Tajemný Etrusk (Turms kuolematon). Příběh se odehrává ve Středomoří v Etrurii na Apeninském poloostrově v dobách řecko-perských válek.

V jeho pozdějších románech, např. Šťastný Felix (Feliks Onnellinen, 1958) a Jeho království (Valtakunnan salaisuus, 1959) se věnoval náboženským tématům. Kromě těchto románů ve stejné době psal detektivky, básně, pohádky a divadelní hry. Zejména jeho novely patří ke špičkovým. Některé z nich byly nejprve odmítány, pro jejich údajnou obscénost. Waltari je musel vydávat sám. V roce 1970 obdržel čestný doktorát na univerzitě v Turku.

4866967

DALŠÍ DÍLA

Čínská kočka a jiné pohádky (Kiinalainen kissa ja muita satuja), 1932 (česky 2002)

Omyl komisaře Palmua (Komisario Palmun erehdys), 1940

Už nikdy nebude zítra (Ei koskaan huomispäivää), 1942

Plavovláska (Kultakutri), 1948: Zpověď mladé prostituky

Čtyři západy slunce (Neljä päivänlaskua), 1949: Autobiografický román o vzniku románu Egypťan Sinuhet

Básně (Runoja), 1925–1945, 1954

Nepřátelé lidstva (Ihmiskunnan viholliset), 1964

Vzpomínky spisovatelovy (Kirjailijan muistelmia), 1980

Dohra (Jälkinäytös), 1991

Město smutku a radosti

Mika-waltari_2

CITÁTY

„Jen hlupák obrací svůj omyl ve ctnost a vychloubá se tím.“

„Bohatým není ten, kdo má zlato a stříbro, ale ten, kdo se spokojí s málem.“

„Ani blízkost těl nemůže sblížit vzdálená srdce.“

1135234378424_2

ZAJÍMAVOSTI

* miloval Paříž, navštívil ji nejméně 8x

* domluvil se francouzsky a německy

* jednou si zkoušel narůst vousy, ale byla to pro něj nepříjemná zkušenost

M.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.